Pohádka kmene Haya

Jednoho dne potkal zajíc slona. Povídá mu:“ slone, zahraješ si se mnou hru?“ „Jakou hru máš na mysli?“ zeptal se ho slon. „Jsi tak maličký.“

„Dobře, chci si s Tebou zahrát přetahovanou,“ odvětil zajíc. „Vezmeš lano za jeden konec, já ho vezmu za opačný a pak se budeme přetahovat. Potom uvidíme, jestli jsem silnější než Ty.“

Slon se zasmál a povídá: „Jsi tak maličký!“

„To nevadí“, řekl mu na to zajíc. „Zajdu domů a přinesu lano.“ Jak řekl, tak udělal a vrátil se za chvíli s lanem. Zastavil se u řeky, kde potkal hrocha. Povídá mu: „ Hrochu, zahraješ si se mnou hru?“ „Jakou hru máš na mysli?“ zeptal se ho hroch. „Jsi tak maličký.“

„To nevadí, chci si s Tebou zahrát přetahovanou,“ odvětil zajíc. „Vezmeš lano za jeden konec a já vylezu tamhle nahoru a za kopeček. Až budu připravený, zavolám na Tebe a oba začneme táhnout.“

„Dobře“, řekl hroch, „jdi a připrav se.“.

Zajíc běžel zase ke slonovi a řekl mu: „Tady, slone,je lano. Vezmi za tento konec. Můj konec je tamhle za kopečkem. Já tam teď půjdu a až budu připravený, zavolám na Tebe a oba začneme táhnout.“

Hroch držel svůj konec lana a slon zase svůj, ale neviděli jeden druhého. Zajíc doběhl do poloviny lana a zakřičel! „Jsi připravený? Táhni!“ Slon i hroch se začali přetahovat a táhli a táhli. Přetahovali se celé dopoledne, celé odpoledne a dokonce i večer stále pokračovali. Po celou tuto dobu zajíc ležel v trávě a smál se ostošest. Večer zavolal: „Hrochu, myslíš, že můžeme skončit?“ „Ano,můžeme. Jsem velmi unavený.“ Odpověděl hroch. Hroch zahodil svůj konec lana a usnul.

Zajíc opět zavolal: „Slone, můžeme hru ukončit?“ „Určitě,“ odpověděl slon. „Jsem velmi unavený. Netušil jsem, že jsi tak silný.“ „A věříš,“ odvětil zajíc, „že ani nejsem unavený?“

Z anglického originálu přeložila Radka Rejhová