Zahájení výuky v edukačním centru Starvita-Czech Aid
Ve středu 7.2.2007 byla u kostela Saint Francis Xavier Parish v Kalingalinga čtvrti v Lusace zahájena činnost edukačního centra, vystavěného a vedeného společnostmi Starvita a Czech Aid. Vybudování tohoto edukačního centra volně navazuje na odpolední aktivity společnosti Czech Aid, které se konají u kostela pod vedením české sociální pracovnice, studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity a ve spolupráci s místními dobrovolníky. Během těchto aktivit vyvstala potřeba věnovat se v dopoledních hodinách těm dětem, které z finančních důvodů nemohou chodit do školy. Bohužel do této doby nebylo možné tento plán realizovat, jelikož v malých prostorách, patřícím ke kostelu, byla vedena školka pro děti a zůstávat s dalšími dětmi poblíž (v přilehlé prostorné garáži) by prý rušilo. Podařilo se však, se svolením irského katolického kněze P.G.Greena, tuto garáž rozšířit, opatřit ji přední zdí, okny, dveřmi a vzduchovými (či světelnými) průduchy. Děti sedí po třech či po čtyřech na dřevěných lavicích, kterých je ve třídě 11. a dále na betonových lavicích podél zdi. V dohledné době by se třída měla ještě dovybavit velkou tabulí a edukačními pomůckami.
Zájem o účast ve výukových dopoledních aktivitách je enormně veliký, jsou totiž poskytovány zdarma. V Zambii sice platí, že na státních školách se školné jako takové platí až od 8.třídy základní školy, je zde veliký kvalitativní rozdíl mezi výukou ve školách státních a soukromých a většina rodičů, kteří si přejí kvalitní vzdělání pro své děti, je zařadí do některé z mnoha škol soukromých. Každé dopoledne, od pondělí do pátku, učí děti, zapojené do tohoto programu, zambijská učitelka, třiadvacetiletá Maggie Zulu. Sociální pracovnice a studenti Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity zajišťují chod těchto aktivit spíše po materiální stránce (nákup učebnic, připravení pomůcek...) či doplněním programu o různé nové zajímavé věci a působí taktéž jako supervizoři. Programu se nárazově účastní spolu s Maggie a jsou jí ku pomoci. Aktivněji se však věnují odpoledním aktivitám u kostela.
Jelikož je kapacita třídy (i možnost interakce s jednotlivými žáky) omezena na určitý počet dětí, výuka probíhá se třiceti dětmi (většina z nich dochází pravidelně). Jedná se většinou o jednostranné či oboustranné sirotky, děti z velmi početných či chudých rodin. Věkové složení dětí je dost rozmanité, od šesti do třinácti let. Přesto však Maggie vyučuje předměty v rozsahu první a druhé třídy základní školy. I když jsou některé z dětí starší, přesto neumějí číst, psát počítat...Právě rozvoji trivia a angličtiny se výuka věnuje především. Děti by měly na konci školního roku potvrdit znalosti a dovednosti, v průběhu roku nabyté, a získat pak certifikát o účasti na vzdělávacích aktivitách v tomto edukačním centru. Škola jako taková (byť komunitní) má svá měřítka a podmínky pro vznik, proto dostaly tyto vzdělávací aktivity nálepku edukačního centra. Děti nedostanou vysvědčení v pravé podobě, ale nabyté vědomosti budou mít v hlavě.
Již bylo zmíněno, že je o účast na programu veliký zájem. Podle čeho se tedy děti vybírají? Předpoklad je takový, že by počet dětí ve třídě neměl přesáhnout třicet dětí. Momentálně je jich dvacet devět. Děti byly zařazeny do výuky dle předchozí návštěvnosti odpoledních programů u kostela (dochází jich kolem padesáti, ale část z nich chodí do školy) a to především z toho důvodu, že je učitelka i sociální pracovnice již znaly a věděly, jak pravidelně již předtím děti na programy docházely. Zároveň je většina těchto dětí zařazena do registru dětí vhodných k adopci (viz Adopce zambijských dětí na webových stránkách www.czechoslovakaid.cz) a v případě, že budou adoptovány, vznikne tak další volné místo pro přibrání dalších dětí. Těm dětem, které už se do zmíněné „třicítky“ nevešly, je nabízena možnost navštěvovat odpolední edukační a volnočasové programy, které pro ně mají taktéž velký význam a přínos. Dětí, účastnících se odpoledních aktivit, tak v současné době rapidně přibývá, jelikož se zvěsti o edukačním centru šíří po Kalingalinga velmi rychle. Místní však musejí pochopit, že se nejedná o přímou alternativu školy pro jejich děti, která by je nic nestála (i když na školné leckteří mají), ale že je edukační centrum cíleno jen na určitou cílovou skupinu dětí, a to především na potřebné děti, se kterými se spolupracovalo již dříve.
Všechny děti, které dopolední aktivity navštěvují, program velmi baví a jsou rády, že se mohou něco nového naučit. Tato pomoc je sice jen kapkou v moři, ale pomocí různých podobných menších aktivit, prováděných i jinými organizacemi, se dá aspoň některým dětem pomoci.
napsala Radka Rejhová