Muzungu kontra Ofipa na policejní stanici
Jedna z velmi nepříjemných zkušeností, která mě v Zambii potkala a se kterou bych se ráda podělila, bylo menší bezdůvodné řízení na policejní stanici. Ale vezměme to od začátku..
Jedete si to ve městě, se studentkami, tři ženy v autě a při vyjíždění z parkoviště se za vámi vydá rozlícený zambijský mladík a tvrdí, že jste ho při výjezdu nabourala. Úplně neskutečné. Samozřejmě, v této situaci, která se mi nedávno v Lusace, hlavním městě Zambie, v centru města, byla pravda někde jinde.. Takže jediná možná obrana z mého pohledu byl útěk, jelikož domluva s tímto mužem bohužel, i přes veškerou snahu, nebyla možná. Vyrazily jsme tedy s holkami dál, směrem k domovu a nebavily se s ním. On nás však pronásledoval, stavěl dopravu v dost hustém provozu ve městě a když už jsme byly skoro na klinice, kde bydlíme, zahradil nám cestu tak, že se nedalo nikam uhnout. Pak přijel na motorce místní policista a všichni jsme se odebrali na policejní stanici. Zpočátku to vypadalo, že černoši potáhnou za jeden provaz a muzungu bude mít smůlu, už jsem se skoro viděla v policejní cele, pak ale slušný policista prozkoumal obě auta (Honda Civic, v které jezdíme, je opravdu dost otlučená přímo v místě nárazníku, kde měl být předpokládaný náraz) a vyřkl závěr, že jsme v tom nevinně. Bohužel celé řízení trvalo přes dvě hodiny, protože policista, který naši věc vyřizoval, musel několikrát odběhnout a řídit dopravu na nedaleké křižovatce, kde vypadly semafory...Prostě Afrika...Ale realita, že ten chlapík někde naboural auto a snažil se z někoho nevinného vytáhnout peníze na opravu, to bylo dost drsné. Pravděpodobně si vyhlédl auto, na kterém viděl nějakou tu vadu na kráse na nárazníku, šikovně si zaparkoval vedle něj a jak se mu pak hodilo, když navíc toto auto řídila běloška a další dvě seděly v autě...Tak jsem se v Zambii setkala také jednou s bílým rasismem, o němž jsem zatím věděla spíše jen z doslechu...Na policejní stanici se navíc čekalo na šéfa onoho muže, kterého jsem, dle jeho slov, poškodila, jelikož se jednalo o auto služební. Když dorazil jeho šéf, bylo mi jasné, že s ním bude ještě horší dohovor než s oním mužem. Místo aby přijal verdikt policisty, začal mi vykládat, že je to tvrzení proti tvrzení a celá věc se dostane k soudu a tak by bylo jednodušší jim zaplatit 50.000 Kwacha (250 korun) a rozloučit se. To už jsem byla docela v ráži, i když jsem jinak tvor od přírody velmi klidný a tichý, a ptala jsem se policisty, již poněkud rozčileným hlasem, proč bych měla něco platit, když jsem nic neudělala a on konečně odvětil, že je vše v pořádku a můžeme jet. Byl to dost hrozný zážitek, ale naštěstí nejsou všichni Zambijci stejní...Na druhou stranu to ale byla velmi dobrá prověrka v řízení za velmi ztížených podmínek, v centru města, na levé straně, když se vám někdo neustále pokouší dostat se pod kola....
Takovéto zážitky však nejsou bohužel v Zambii výjimkou. Velmi časté jsou krádeže přímo na ulici, nebo dokonce i z auta. I kdyby vám snad měli ruku (ve které držíte kabelku či telefon) utrhnout, klidně vám za jízdy pootevřeným okénkem vlezou do auta, seberou, co ukořistí a utečou pryč...Člověk si řekne, že k tomu může člověka dovést třeba chudoba a hlad, v Africe zcela běžné, ale výše zmíněný řidič nevypadal, že by nějak strádal.
Takže ač je Zambie zemí krásnou a přívětivou, často se člověk setkává i s jejími stinnými stránkami...Je třeba být stále ve střehu a příliš místním lidem nevěřit....
Pozn. Muzungu = běloch Ofipa = černoch
napsala Radka Rejhová