Mapalo teď téměř každodenně bojuje v jedné ze soukromých škol za blaho dětí adoptovaných na dálku. Ono se řekne. pošlou se peníze a dítě začne chodit do školy. Ale ono, sejít se s jeho rodiči, nechat ho ve škole přezkoušet, koupit uniformu, boty, pomůcky, teď navíc i bílé tričko a bílé šortky (které se zrovna moc dobře neshánějí) atd., vše většinou jednotlivě s každým dítětem a na každou proceduru ve škole čekat 20 minut až hodinu (pokud mají otevřeno...). Pokud mají otevřeno? Na vysvětlenou, tak si to Mapalo štráduje se dvěma dětmi ve čtvrtek na zapsání do školy a škole je jaksi vylidněná a ze všech stran uzamčená. U její brány stojí jakýsi mladík a na otázku, proč tomu tak je, odpovídá, že zemřel kdosi, kdo bydlí za školou a celá škola bude zavřená až do pondělí!? Běžná africká realita. Pro nás ale trochu nezvyk...A dále pak neustálé čekání na děti, než přijdou na domluvenou schůzku...

Napsala Radka Rejhová